(ne)malé radosti

Pošmourná obloha

20. listopadu 2014 v 15:01 | Bels
Já si vlastně v minulosti zakázala psát negativní články na blog. Chtěla jsem, aby se tu příchozí čtenář cítil dobře, aby se sem rád vracel. Chtěla jsem ten blog vyhoupnout zase na trochu vyšší příčku. Ale myslím, že se mi to tak úplně nevede. Když je vše na hovno, musím se z toho prostě vypsat. Ale na vypisování do šuplíku jsem nikdy moc nebyla, proto blog.
Proto se omlouvám, milý čtenáři, jestli máš pocit, že Clamor, to temné skladiště snů, není to, co býval. Nebo se tu z různých důvodů necítíš úplně nejlíp. Dělám, co mohu.

Zakazuji si přemýšlet o špatných věcech. Vypínám mysl u seriálů a občas nějaké té knížky. (Kéž bych se k tomu čtení dokopala častěji. Třeba bych konečně přelouskala tu Přemyslovskou epopej a dostala se tak k těm knížkám, co jsem si je doma nahrabala za poslední měsíce.) U toho si lakuju nehty neonovým lakem a na denním světle potom zírám, jak to krásně září.

Léčím si záda, dělám autoškolu, sem tam zapnu The Sims 4 a štve mě, že tam chybí ten rodokmen. Přemýšlím o koupi nějakého toho originálního CD, problém je, že nikde nemůžu najít to, co chci. Už strašně dlouho sháním knížku Petr a Lucie, ale nikde není k mé lítosti k nalezení. I antikvariáty se mi vysmívají, že to je přece povinná četba a tak je to hned pryč. navíc to bylo naposledy vydané v osmdesátých letech, tak co vlastně čekám? Že mi ta vytoužená knížka spadne do klína?

Uvažuju o tom, že se zase brzy vrátím k nemalým radostem. Aspoň občasným. Ona je prostě nutnost si uvědomovat to dobré, i kdyby jste se zrovna topili v tom nejhnusnějším bahně.

• každý okamžik, kdy si uvědomím úsměv na své tváři
• dloooouhá růžová šála
• krupičná kaše se spoustou kakaa
• kočičí srst
• laky na nehty. Ten, co svítí ve tmě, i ten neonový a všechny ostatní, které mám ve sbírce
• we ♥ it
• těšení se na lednový koncert Enter shikari v Praze
• vzpomínání na říjnový koncert Enter Shikari v Bratislavě
• vidět zakopnout svoji kočku - jednoduše legrační
• The Sims 4
• Gossip Girl
• čaj, hlavně ten jablečný a taky ten, co voní jako vánoční trhy
• psaní dopisu
• mít novou kabelku, v jejíchž kapsách ještě nejsou žádné díry
• vůně
• Charles Baudelaire
• Lady Fuckingham
• psaní - dopisu, článku, jen takové čmárání do bloku
• cestování vlakem
• Klára, Bára, Opti-Mystique, Allecto a ták
• opravdu dokonalá jízda aneb "Jsi hvězda!"
• naděje, že jednoho dne Anděl přijde
• blogy
• hudba (Bring Me The Horizon!)
• vše krásné a roztomilé
• vánoční celoroční světýlka na okně
• hvězdy
• snění o tom, že si koupím Destrukční deník a pořádně se na něm vyřádím, protože jsem prostě hračička
• snění o tom, že najdu ten správný svetr
• snění o tom, že budou Vánoce krásné
• to, jak hezky vypadají mé boty na zemi poseté spadeným listím
• koloušci
• kafe
• všechny ty fotky, kde je káva, čaj, jídlo, cokoliv...

3,4/52

27. ledna 2014 v 17:27 | Bels
Tak dobře. Zatím to tu tak zůstane, jestli se nezblázním. To se může stát každým okamžikem...

• skypování
• nová hudba (?)
• Irish cream a večerní klid
• ostříhané vlasy
• poslech autioknížky místo hudby
• úžasný pocit, když přijdu domů z práce
• spousta setkání
• ples
• nebýt v Bowlingu úplně poslední
• /

• déšť
• kakao
• pomoc
• klidnější usínání
• milé překvapení
• příjemně strávený večer u chatu a moc příjemné usínání
• nepokládat za opruz, že musím být déle v práci
• zdání, že se mi zlepšil vztah s někým z práce
• Age of Empires II.
• kino, Petrov, chajovna, slzy
• běžecký boty

Člověk by řekl, že mi je dobře...

2/52

17. ledna 2014 v 13:30 | Bels
Rubrika je na tom s pravidelností asi takhle: ,,Přidám článek, až se mi bude chtít."

• nedělat v práci stavy
• domluvit se na dovolené
• The Prodigy v kombinaci se švihadlem
• dobrý pocit sama ze sebe, přestože se nohy kvůli bolesti odmítají úplně narovnat
• menší večerní rozhovor s otcem na téma ,,čtení na hajzlu" ehm.
• Chai Latté, to je něco fakt k smrti dobrýho
• nové knížky
• udobření se

Jsem mrtvá. Mám příšernou rýmu a večer jdu plesat. Držte mi palce!

1/52 aneb Začínáme znovu!

7. ledna 2014 v 18:13 | Bels
Rozhodla jsem se druhým rokem spustit projekt 52 nebo-li (ne)malé radosti. A málem jsem na něj zapmněla. (ne)malé radosti 2013 se moc nepovedly, protože ať už mě jakkoliv bavily, v půlce roku nastal takový zásek kvůli nedostatku času a chuťi blogovat. A krom toho i dní, ve kterých bych měla možnost najít něco pozitivního, aniž by se to motalo pořád dokola.

Musela jsem trochu upravit způsob, jakým jsem projekt minulý rok vedla. Tak trochu nahradil rubriku zápisník. Příspěvky občas byly dost dlouhé a to mě nakonec i trochu odradilo v projektu pokračovat, protože když člověk nestíhá ani pořádně spát, nebo se věnovat jiným koníčkům, těžko ze sebe bude plodit dlouhé zápisky ze svého života. Teda já určitě ne.

Letos tedy články do této rubriky budou zpravidla jednoduché a kraťoučké. A budou sloužit opravdu jen jako seznam radostí za uplynulý týden. Na ostatní blafy bude místo jinde.

Takže startujem! ♪♫

~ filmování a pocit, že nemusím druhý den do práce
~ výlet do aquaparku a relaxace ve wellnessu
~ přehrabování se v knížkách
~ Já padouch II.
~ komentáře u předešlého článku

Od středy do neděle, proto tak krátce.

A ještě vás poprosím o jednu laskavost. Aktuální design tu je už pár měsíců. Oproti jiným blogů se to zdá stále relativně krátce, ale vzhledem ke své jednoduchosti se může hodně snadno okoukat. Proto bych se chtěla zeptat, zda vám vyhovuje, nebo už se na něj nemůžete koukat a chtěli byste změnu? Hlasujte v anketě! :)

34/52 ~ Překvapení v opojné vůni tropického ovoce

25. srpna 2013 v 20:25 | Bels
Ludovico Einaudi - Una mattina

Znáte ten pocit, když jste smířeni se svým osudem, tedy s tím, že budete o víkendu sami doma sedět na zadku a koukat na seriály, případně odškrabovat cákance barvy z podlahy. A nakonec vám tyhle plány někdo překazí... mno, nepřekazí, zachrání vás a připraví pro vás něco nádherného.

Takhle jsem to tenhle pátek zažila já. Dny tohoto týdne se během pracovního procesu jen líně přelévaly jeden na druhý, o víkendu měli rodičové vymajznout mimo dům a já se pomalu smiřovala s tím, že tu budu sama samotinká. Nic plánovat se mi z jakéhosi důvodu nechtělo. A ten, který mi sem obvykle jezdí, zarytě tvrdil, že nemůže, že v sobotu pracuje! :D

Takže jsem v pátek přišla z práce a rozhodla se, že víkend strávím relaxací a hraním Age of empires II. s panem Andělským. Ten mi slíbil, že se sejdem na Skypu hned jak v 6 přijde z práce, abych se necítila sama. Po zamávání rodičům a zabouchnutí domovních dveří jsem se rozhodla ukrátit si čas vydrhnutím vany a horkou koupelí. Venku sice bylo teplo na válení se v horký vodě, ale mě to prostě nedalo. Celkově mi bylo zvláštně, nakonec Andílek napsal, že se v práci zdrží a přijde na Skype až v sedm. Já pořád chodila po pokoji a tuhle a tamtu věc uklízela na své místo, stlala si postel a skládala oblečení na hromadu, přestože na páteční večer nebylo v plánu nic jiného, než sezení u notebooku. Nakonec jsem se usměrnila a začala pročítat bloglovin.

Málem jsem nadskočila, když v sedm zazvonil zvonek. A znova. A zase. Nějak nedokážu popsat ty pocity ve mě. Nejdřív jsem si říkala, kdo to v sedm večer otravuje, když nikdo není doma. Zvonilo se dál, tak jsem pomalou chůzí podezřívavého důchodce slézala schody do přízemí. Při pohledu na povědomou siluetu za prosklenými domovními dveřmi jsem získala pocit, že se mi nějak podařilo usnout. A zdá se mi, že otvírám dveře a za nimi stojí usmívající se Anděl, v ruce růže barvy zapadajícího slunce a říká mi ,,Ahoj!"

Zaražený výraz, mlčenlivost, bouchnutí dveří, zírání na toho druhého a po pár vteřinách zvedání ruky a dotknutí se, přesvědčování sama sebe o skutečnosti. Nezabírá. Obejmutí, stání v obětí v temnotě nepřívětivé chodby a pomalé docházení pravdy. Že za vámi někdo jede 50 km jen tak, aniž by jste to tušili. Radost. Ten chlap mě prostě umí dostat :D
A to nemluvím o tom, co přišlo ještě později. Ten pocit, když si jdete vyčistit zuby a máte zakázáno jít do svého pokoje do zavolání. A pak přijdete do ztemnělé místnosti za doprovodu té nejsladší skladby na světě (Young and beautiful) a svitu svíček. Na první pohled upoutá ta nejzvláštnější, vysoká a v černé sklenici s průhlednou a zářící květinou, měnící barvy. Vonící po ovoci. Boží. Následná krátká hra na oheň a vodu na jejíž konci je v knihovně objevena již dlouho žádoucí knížka věnovaná Nikonu D5100. Jsou okamžiky, kdy si přijdu jako dítě na Vánoce, tenhle byl jeden z nich. Radost, jiskřičky v očích a láska všude kolem. Ale stejně ta nejbombastičtější byla ta jeho přítomnost.

Jsou věci, které nestačím chápat. Když si promítám svůj život před sebou a vidím sama sebe, nedokážu stále věřit tomu, koho v tom životě mám. Ať si ten týpek s bradkou a ocelovejma náramkama na rukách říká co chce, ale tu mikinu s andělskejma křídlama na zádech má právem. Přestože si taky prožil svý, neznám nikoho s tak neskonale čistou duší. A shodou okolností má rád zrovna mě, i když si ho nezasloužím ;)

To by byl jen takový moment, o kterém bych se chtěla zmínit. Nádherný byl celý víkend, ale celý se točil ve stejném duchu, takže myslím, že stačí, že ze mě je aktuálně Vanellopka. Nechci, aby se kdokoliv, kdo to bude číst, přeměnil na karamelový cheesecake :)

(ne)malé radosti:

• stáhnutá 3. série Hry o trůny
• vzpomínky
• prstýnek na ruce
• návštěva bývalé spolužačky
• párek v rohlíku a žadonící psí oči
• hrábnutí v palici a líčení ála Jsem pár dní po smrti
• relaxační koupel
• prázdný dům
• Anděl
• srpnové vánoce
• totální klid na duši a pocit bezpečí
• procházka
• uličnická Coca cola
• filmový maraton a nejlepší film z domácího pelíšku za poslední dobu - Nedotknutelní
• spousta pizzy
• Mozartovy koule :D
• nádherný šatičky ze sekáče, které mi přivezli rodiče • plány na další víkend

30/52 ~ Pečeme přibližně na 38°C ve stínu

28. července 2013 v 17:38 | Bels
Florence And The Machine - Over The Love

To počasí je dnes opravdu pekelné. Původní plán na dnešek byl, že vyžehlím a pak se budu válet v bazéně, ale kdo by tam vydržel déle, než pět minut? Ven jsem se odvážila pouze k ránu, kdy jsem na balkoně, který byl ještě zahalený ve stínu, přečetla pár kapitol z Lolity a vypila si kafe. Pak se slunce začalo nebezpečně blížit k mým nohám a bylo na čase se zvednout a zalézt zpět do domu. Tedy ne, že bych si až tak moc pomohla. je tu hnusně dusno. A kupodivu mi ani tak to žehlení nevadilo, vzhledem k tomu, že v obýváku je pouhých 28 stupnů - ten rozdíl, mezi obývákem a zbytkem obytných místností našeho domu je tedy zřetelný :3
Mno nic, přestávám mlet o vedru, přestože se tu pomalu peču za živa. Jestli vám tahleta změť písmenek nebude dávat smysl, tak je to prostě špatnýma podmínkama. Nebo tím, že ještě sleduju trailery na čsfd... Ach, já chci tak 20°C...

,,Neptat se, nedivit se..."

Radosti jsou sice čtrnáctidenní, ale ve čtvrtek odjíždím směr Tišnov a den poté konečně směr moře. Tři neděle za sebou nebude kdy a jak je zveřejnit. A nemusí to tu zahnívat o týden víc, pokud to není nutné. Proto jsem se rozhodla 30. týden zveřejnit už dnes. Pokud mi to lenost, čas a chuť budou přát, možná něco přednastavím, aby blog během mé nepřítomnosti nechcípl hlady. Sama si tím ale nejsem zrovna jistá, takže se prostě uvidí.

Tento týden byl dost zvláštní. V našem domě už nějakou dobu neexistuje kuchyň. Kafe se vaří a rohlíky mažou v mém starém pokoji, jídlo se vaří a nádobí umejvá na dvoře. Z kuchyně je teď prázdná místnost s oškrabanými zdmi. Podlaha vykopaná a nově prošpikovaná podlahovým topením a od čtvrtka čerstvě zalitá betonem. Do koupelny s jediným vchodem z kuchyně se ve čtvrtek lezlo dost zajímavě, pomocí dlouhé dřevěné desky, díky níž v koupelce nešly zavřít dveře. Snad nemusím říkat, že jsem z toho byla opravdu nadšená. A rodiči otitulována jako prudérní. Ať si, ve sprše chci mít klid.

V sobotu jsem původně chtěla být doma a k večeru popíjet o samotě víno, které se mi už dlouho chladí v lednici. Nicméně jsem byla panem Andělským pozvána do kina, což prostě za žádných okolností nešlo odmítnout. Přestože má peněženka má pěknou depresi a div mě nekousne, když se ji snažím otevřít. Naštěstí se to snad příští týden konečně zlepší.
Anděl mě strašně rád mile překvapuje. Moc moc mile. Není překvapující, že byla sobota nakonec moc pěknej den. Ačkoliv jsem se zapékala skoro jako dneska. Oběd v Subway a po kině ledový čaj v Chajovně. Překvapivé bylo zatáhnutí do Špalíčku a vložení do ruky lístků s nápisem Velký Gatsby, přestože jsem den předtím svolila jít na Pacific Rim :D

Koukám, že z (ne)malých radostí pomalu tvořím jakýsi deník. Ani by mě nenapadlo, že dnes zveřejním něco tak dlouhého. buďte rádi (ti tři lidi, kteří to skutečně čtou), moc seto nestává :D

Radost:

• televzní večer
• snídaňové čtení
• půjčená taška na dovču - pomalé, ale jisté a samozřejmě zbytečně brzké balení
• řešení jevámúplnějednočeho
• DM - už jsem se někdy zmínila o tom, jak miluju drogerie?
• stín a chládek
• Subway
• cookies
• růžový lak, ha ha ha! :D
• kino
• čaj
• úsměv
• doteky motýlí
• těšení se
• to, co není napsáno výš

Pro zvětšení otevřít v nové kartě

28 + 29/52 ~ Svět je nádherný

23. července 2013 v 12:46 | Bels
Lana Del Rey - Blue Jeans

To jsem si sice většinu týdne č. 28 neříkala, protože mi bylo často smutno a v hlavě zmateno, ale jak se říká, každý stín znamená, že někde poblíž je světlo. Takže o víkendu se vyjasnilo a sluníčko v mé mysli se většinou drželo i ten další týden. :)
Teď je mi nádherně, protože mám za sebou dva nádherné dny. Konečně po dvou týdnech v pracovním procesu jsem mohla vypadnout (Jo vlastně, ještě středa, tímto moc děkuju trpělivé Taychi, že byla ochotná se mnou lítat po obchodech a shánět oblečení do tropických podmínek 8)) na vzduch a jen tak sedět v přírodě a relaxovat, jíst zmrzlinu a povídat. Krom toho i dokupovat všechny nezbytné věci na rychle se blížící dovolenou v Chorvatsku, na kterou se začínám už hrozně moc těšit. :)
Dnes to bude asi trochu krátké, snad mi to odpustíte. A taky to, že článek vychází až dnes, i když jsem ho chtěla vydat už v neděli tak, jak to má být - dostala jsem se ale k PC až hodně pozdě večer a včera toho bylo taky nějak moc, takže se prostě nedalo stihnout vše, jak jsem to měla naplánované.
V blízké době zase přidám asi nějaké ty fotky, které jsou už hrozně dlouho v pozadí. Ani nevím, proč je nepřidávám, v PC je jich hromada, upravených i neupravených. Ale to nevadí, nebyla chuť dosud, bude chuť třeba jindy.
Teď ani moc nefotím zrcadlovkou, tak nějak získávám pocit, že když fotím zrcadlovkou, měly by mít ty fotky trochu úroveň, měla bych se snažit - kompozice, ostření a to všechno. Ale já se v poslední době ani moc snažit nechci. Občas něco bliknu telefonem, nebo kompaktem - jenom tak pro dokumentaci. Rozhodně jsou to věci, které jsou lehčí a skladnější, než zrcadlovka, tak je člověk má daleko častěji u sebe.
Na dovču si beru pouze starý fotoaparát, fotek tedy bude snad spousta, ale jsem upřímně zvědavá, jak budou vypadat. Ten neřád totiž hrozně rád přesvětluje. No nic, popojedem...

Týden č. 28:

Totálně jsem nezapisovala pěkný zážitky a postřehy a bylo jich tak zatraceně málo, že si ani pořádně nevzpomínám, co se stalo. Stejně jsem byla po většinu času někde zalezlá a snažila se nevnímat. Teda pokud jsem zrovna nehnila v práci, že. Tenhle týden je tedy asi lepší vypustit. Ale...

• SMS na dobré ráno
• Dobrá nálada o víkendu
• Přemýšlení o dovolené
• Ehm...?

Týden č. 29:

• hezký film
• nové šatičky a spousta jiného nového oblečení :3
• Lolita půjčená od Taychi - konečně si ji můžu přečíst!
• jízda na kole
• když se vám v práci vede
• když se máte na co těšit
• tvoření seznamu co všechno potřebuji k moři :D
• nákup kosmetiky a jiných serepetiček (ne)potřebných k žití
• voda
• příroda
• zmrzlina... spooousta zmrzliny
• pocit lehkosti
• pocit jedinečnosti
• růže od Andílka ♥
• a všechny ty věci, na které si už nevzpomenu :3

26 + 27/52 ~ Víkendy zaplněné do poslední minuty

7. července 2013 v 21:21 | Bels
Paulie Garand - Pavučina lží

To vedro mi ani nedovoluje pořádně myslet a dávat dohromady věty, které by čtenáře zaujaly. Za oknem zase pomaloučku opadává typické letní zářivé peklo a já se těším, až za chvíli zase budu moct otevřít okno do své nory (Okno? V noře? uh?) a pořádně se nadechnout vzduchu snad o něco chladnějšího, než ten, co se tak líně převaluje tady.
Belsátko je člověk vydělávající a spořící na dovolenou u moře s tím nejlepším člověkem. Zároveň člověk žijící ze dne na den, s nejistou budoucností ale přesto s jasným snem. Snem, který je ještě daleko. Neuskuteční se za půl roku, ani za rok. Snad za dva. Jestli se vše povede, dostanu se o velký kus dál. Vše bude jinak a snad lepší. Ale to nikdo neví. A nemá smysl to nijak rozvádět, jen doufat, snít a snažit se, aby vše dopadlo tak, jak si přeju :)
Poslední tři víkendy byly ty nejlepší, jaký mohly být. Dva hezky mimo dům a ten poslední doma, ale o zábavu a nejdokonalejší společnost jsem rozhodně měla postaráno ve všech případech. Taky miluju ten pocit, když si vylijete srdce a neskutečně se vám uleví. A i když víte, že je něco ve vás špatně a nechcete, aby to tak bylo, druhá osoba to až neskutečně chápe a chová se dokonale.

Týden č. 26:
(Teda, to už jsme v půlce!)

• Rychle a zběsile 6 aneb když se nám zachtělo jít do kina :D
• nečekané přání k svátku od Andílka a jeho rodinky :)
• čokoláda, čokoláda, čokoláda, čokoláda, čokoláda, čokoláda...
• to, že vás něko zbožňuje - veeeeeeeeelká radost :)
• hraní si na Ježíška :)
• orgasmicky vonící sprchovej gel :D
• ten pocit, když se o vás někdo hezky stará
• a tvoří vám večeři, zatímco se sprchujete :p
• po dvou a půl letech, co vlastním notebook, jsem si k němu konečně koupila myš! :D
• nový deníček na hlášky
• když vám chlap gantlemansky nese batoh :D
• zmrzlina z Mekáče - a zas do toho podniku nějaký čas nevzezu :D

Týden č. 27:

• vysoká produktivita v práci
• umýt si vlasy kondicionérem
• dostat peníze
• koupit si na doma třičtvrťáky
• skype s Tay
• hra na Ježíška podruhé :D
• zmrzlina
• mít barák jen pro sebe
• pizza na snídani :D
• darovanej čtyřlístek :)
• filmování
• jahodová dřeň
• komáří procházka :D
• říct cokoliv, co máte na srdci, i když ne všechno je snadné
• pochopení
• láska

24 + 25/52 ~ Když se nestíháte ani nadechnout

23. června 2013 v 22:03 | Bels
Drazí, v poslední době mám tendenci Clamorek (a už i radosti, které se tímto, mimochodem, stávají čtrnáctidenními) zanedbávat. Děje se tak proto, protože mi momentálně zase jednou čas protéká mezi prsty a nestíhám dělat vše, co bych chtěla. Hlavně spánek tedy.
A pak je tu druhá věc, že zrovna ani nemám chuť blog vést dál tak, jako doposud. Chce to něco nového, ale pořádně nemůžu přijít na to co. Protože ta dosavadní forma mě nějak nebaví. Blog tedy bude zatím asi (ne)fungovat na jakýsi volnoběh a uvidí se.

Takže, kdyby chtěl být někdo v kontaktu a přecejen se o mě tu a tam dozvědět něco z občasných aktualizací, můj profil facebooku je k dispozici. Tam se ostatně můžete ode mě dozvědět, jestli třeba náhodou něco nekuju. Ráda uvítám i vaše návrhy, co dál. :)

A nakonec... Týden č. 24:

• Rychle a zběsile :D
• odpolední relaxace
• slunce
• první koupání v bazénu
• ledová tříšť'
• Ikea <3
• snění
• Age Of Empires
• pizza v Tescu

Týden č. 25:

• umytá okna
• vyluxování prostorů, kde se údajně leta neuklízelo
• vychlazené pití
• 4 dny v ráji
• Tišnov
• Rockstar
• Mojito a Sex on the beach (bitch)
• sprcha v cizí a úplně úžasné koupelně :)
• spousta filmů
• spousta dobrýho jídla :3
• přítomnost té nejúžasnější osoby
• ten pocit, když dostanu ručně dělanou svačinku na cestu domů :))
• vyžebraná mikina :D

22 + 23/52 ~ Změnové období

9. června 2013 v 14:25 | Bels
Example - Come Taste The Rainbow

Drazí,

tak došlo k prvnímu výpadku (ne)malých radostí. V neděli na to prostě nebyl čas a v týdnu jsem usoudila, že nejlepší bude, když další neděli zveřejním prostě doublečlánek a bude. :)
Poslední dva týdny byly velice prapodivné. Přišla spousta změn a já se teď s nimi vyrovnávám a přizpůsobuju, což není jednoduché. Největší nápor dostává moje psychika. Bohužel mé povahové rysy jsou už řadu let velice pevné a nelze je jen tak pozměnit, jak by se mi zrovna hodilo, a tak moje dušička právě zažívá slušné otřesy. Nechce se mi mluvit nijak konkrétně, ale uvidím, jak se vše vyvrbí a já doufám, že dobře. :)
Jinak v poslední době čím dál tím víc miluji čajovny, je to kouzelné voňavé místo, kde se člověk úžasně uvolní a může v klidu relaxovat. Ať už ve větší společnosti, nebo sám :)

(ne)malé radosti za 22. týden:

• Anděl udělal maturu :)))
• Dočtení Gejši, načnutí Prázdného místa a Mlčení jehňátek
• Ten pocit, když si člověk mojí zručnosti ve vaření, dokáže vytvořit vlastní teplou véču :D
• Generální úklid obsahu notebooku a zredukování pracovní plochy na minimum + nová tapeta :3
• Záloha filmů a fotek
• obdarování náramkem - dělat (ne)malé radosti i ostatním je samozřejmost :)))
• Legendy staré Prahy
• Filmový víkend s neteřemi

(ne)malé radosti za 23. týden:

• Začátky
• Andělský karty :)
• Žádost o ruku :D :D
• Jeden krásný soukromý rozhovor v Chajovně :)
• Čokoláda od táty
• Lidé, kteří dokážou být příjemní
• Setkání s bývalou spolužačkou a příjemný rozhovor
• Red Bull
• čokoládový dort
• Zvíře

 
 

Reklama