Co jste (ne)potřebovali vědět o mém blogu

23. července 2015 v 17:30 | Bels |  dotazníky a tagy
Můj milý čtenáři,

to léto na mě nemá moc milý dopad. Hledám všechny možné způsoby, jak tomu uniknout, schovávám se ve své kobce a nechávám na sebe foukat neexistující vzduch pomocí lopatek svého nového ventilátoru. Moje dušička je na tom o to hůř, že se mezi čtyřmi stěnami ukrývám i z jiných důvodů, než je vedro. No a protože se mi o tom zase ani za mák nechce mluvit, přicházím s článkem z trošku jiného soudku. Takzvaným dotazníkem, nebo-li tagem.

Dotazník jsem ukradla na blogu Iris. Snad se nezlobí. Téma mě okamžitě zaujalo, o to víc, když jsem po krátké úvaze došla k závěru, že nejspíš nic takového na Clamoru nemám. Přitom při jakékoliv příležitosti, která se naskytne, třeba při čtení rozhovorů s jinými blogery, šrotuje mi v hlavě, kdy jsem vlastně s blogováním začala a kolik jsem to už měla blogů a jak to vlastně s tím blogováním mám...

Jistá si již nejsem téměř ničím, ale pojďme se zamyslet.


1. Jak vznikl tvůj první blog a o čem byl?
Myslím, že mi tehdy bylo asi patnáct, nebo šestnáct let. Vím, že s myšlenkou vlastního blogu jsem si pohrávala už dlouho předtím, protože jsem si spoustu náhodných blogů čítávala a vyhledávala je. Když jsem se tedy jednoho dne dokopala k tomu, si taky jeden takový založit, blog.cz jasná volba. Není moc na co vzpomínat, protože byl opravdu přecpaný zkopírovanými články na různá témata. Několik článků za den a opravdová radost, když se tu a tam ukázal nějaký ten komentář. To byly doby.
Takové temné doby - blog měl temnou fasádu a obsahoval články o mých tehdy oblíbených metalových kapelách, nadpřirozenu a psychologii. Možná občas i nějaký ten deníčkový zápisek.
Ten blog mi ale hodně dal, co se týče zkušeností ohledně nastavování a vytváření designů. Hodně jsem si toho navymýšlela, hrála si a postupně pochopila, v čem vězí kouzlo té a oné funkce.

2. Jaký je tvůj aktuální blog, o čem je a co bys chtěla, aby v budoucnu byl?
Clamor (nebo-li výkřik) je můj deníček. Místo, kde se už přes čtyři roky seskupují mé radosti i bolesti, zážitky a myšlenkové pochody. To vše je doprovázeno fotografiemi a občasnými pokusy o jinou, různorodou tvorbu. Clamor je můj virtuální domov a tak bych chtěla, aby to zůstalo.

3. Jak vznikly tvé blogové přezdívky?
Náhodou. Osvícením. Nenadálou inspirací. Žádné vykrádání. Bels vznikla ze sna, divné co?

4. Který ze svých článků považuješ za nejlepší?
To neumím popravdě říci. Co se týče kvality, snažím se, aby každý nově vydaný článek byl minimálně stejně dobrý, jako ty ostatní. Jestli se mi to vede, nebo ne, to musí posoudit čtenář. Sama pokládám za nejlepší ty veselé, protože každý šťastný článek je pro mě jedno malé výtězství.

5. Proč bloguješ?
Psaní zážitků do nějaké knížečky mi nic neříká, proto nejspíš bloguji. Je to způsob, jak někam vtisknout kousek svého aktuálního já, podělit se o to s někým dalším a následně mít možnost se k tomu kdykoliv vrátit. Moc ráda si zpětně pročítám své staré články. Blogování mě prostě baví, pomáhá mi utřídit myšlenky a procvičit psaní. A taky je fajn patřit do nějaké komunity.

6. Lituješ někdy založení blogu? Proč?
Dokud se věnuji něčemu, co podle mě má smysl, není důvod toho litovat.

7. Jak dlouho plánuješ blog mít?
Dokud mi v tom nic nebude bránit. Je nemožné na takovou otázku odpovědět, protože já nemám v úmyslu blog mazat, ale ani nemůžu zaručit, že se tak jednou z nějakého závažného důvodu nestane.

8. Co by sis přála do budoucnosti? (Nejen v souvislosti s blogem.)
Samostatnost, zážitky, inspiraci a klid na duši. Jak utopické...

9. Co na blogování považuješ za největší výhru?
Přátelství, která díky blogování vznikla. A taky to nepřeberné množství objevených blogů, které stojí za to číst.

10. Odrazoval/odrazuje tě někdy někdo od blogování?
Takhle přímo nikdo, spíš naopak. Nepřímo jiní oblíbení blogeři (a kamarádi blogeři), kteří se na blog vykašlou nebo stále hledají důvody, proč se na blog vykašlat.
"Na světě bloguje tolik lidí, že když s tím seknu já, nic se nestane."
"Blogování jde do kytek, jakou cenu má v tom pokračovat?"
"Pokud nemáš slavnej blog, není pro nikoho podstatný, jestli píšeš, nebo ne."
Píšu. I když nemám pocit, že píšu skvěle. Sleduju blogy, jejichž autoři mají podle mě mnohem větší slovní zásobu a mnohem vyvinutější cit pro jazyk. Každý jejich článek je pro mě jako další kapitola oblíbené knihy. A tak mě občas zamrzí, když od nich slyším/čtu něco podobného, a hlavně mě to nutí k zamyšlení, zda i to mé psaní potom má nějaký smysl.

11. Co nejhoršího se ti během blogování přihodilo?
Možná je to právě tím, že můj blog se nikdy nijak "neproslavil", ale dosud jsem asi měla docela štěstí. Nic zlého mě nikdy nepotkalo, leda nějaký otravný komentář.

12. Ví tvoje okolí a rodina o tvém blogu? Pokud ne, proč? Pokud ano, jak se k tomu staví?
S tím, že bloguji, se všeobecně tolik netajím. Adresu ovšem nesvěřím každému. Rodina, myslím, adresu nezná. Nevím, jestli by v těch zápiscích našla nějaké pochopení. Většina přátel a kamarádů adresu zná. Asi nebude tak těžké můj blog vyhledat, nebo si ho spojit s mojí osobou, protože se tu už asi nedá mluvit o bůh ví jaké anonymitě. Přesto se snažím povědomí o Clamoru ve svém okolí nešířit. (To zavání paranoií...)

13. Tvůj největší vzor - může to být bloger, spisovatel, fotograf, kdokoli jiný, koho si vybereš, může jich být i víc popřípadě lidé, kterých si nejvíce vážíš.
Nemám svůj vzor. Snažím se být sama sebou, nemám nikoho, koho bych uctívala a chtěla bych být, jako on. Tak je to v tom reálném, i blogovém životě. Je spousta, strašná spousta lidí, kteří jsou něčím zajímaví a kteří mě něčím dokážou inspirovat. A nejen lidí, jsou to i předměty, filmy, knihy a postavy v nich, situace, které prožívám a vlastně i počasí může být velice inspirující. V tomhle případě nelze jmenovat.

14. Lidé, kteří tě v blogování podporují, jsou-li tací, pokud ne, piš, proč jsi to ještě nevzdala.
Pravidelní čtenáři i náhodní návštěvníci, každý kdo zanechá tématický komentář a projeví zájem. Čím víc jich je, tím víc to motivuje zase něco napsat. Vážím si každého člověka, který sem pravidelně chodí, čte ty mé projevy a ke všemu není líný na ně reagovat. Osobně mě to trošku udivuje, protože se nemůžu ubránit myšlence, zda bych ty články četla, kdybych byla někdo jiný. Ale ano, jsem za vás opravdu ráda, bez vás by to asi cenu nemělo.

15. Stalo se ti někdy, že se ti někdo kvůli blogu "posmíval", dobíral si tě, zasahoval ti takhle nějak do soukromí? Jak jsi to řešila? Co bys poradila těm, kterým se to stalo?
Nejsem si vědoma toho, že bych někomu kvůli svému blogu byla pro smích. Minimálně za mnou nikdo s něčím takovým nepřišel, tak snad ne. Popravdě jsem předešlý blog smazala právě ze strachu, že si v něm čte někdo, u koho jsem si to nepřála. Ale jestli to tak bylo doopravdy, to se mi nikdy nepotvrdilo. Proto jediná rada, která mě napadá je tahle: Milý blogere, veď si svůj blog tak, aby ses za něj nemusel stydět. Nikdy nevíš, kdy ho najde tvůj největší nepřítel.

 


Komentáře

1 Elwin Elwin | E-mail | Web | 23. července 2015 v 19:12 | Reagovat

Náhodou to bylo 15 zajímavých bodů. A vzhledem k okurkové sezóně se taky připojím, doufám, že nevadí :)

A s těmi komentáři a čtenáři to mám stejně, nic nemotivuje víc a nic tolik nepotěší jako tématický komentář (a nic nezkazí náladu tolik, jako koment "hezký blog, koukni ke mně" :D)

2 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 23. července 2015 v 20:03 | Reagovat

Moc hezký článek, rozhodně jsem se ráda dozvěděla vše podstatné o tvém blogu. Navíc, na těch fotografiích ti to moc sluší! :)

3 Vanimaré Vanimaré | Web | 23. července 2015 v 20:15 | Reagovat

Zajímavý a hezký článek. Pěkně jsi odpověděla na otázky, nevím, zda bych něco podobného dokázala. :)

4 Hanyuu Hanyuu | Web | 23. července 2015 v 21:01 | Reagovat

Léto je tady a s ním i řetězáky. :D Ale tenhle vypadá dobře a ty sis s ním taky skvěle poradila.

5 L. L. | Web | 24. července 2015 v 11:19 | Reagovat

zajímavé, to s tím Bels - ze snu , mazec :)))

6 lady Lianna Ellusive lady Lianna Ellusive | Web | 24. července 2015 v 16:16 | Reagovat

Dobré nápady plavou všude různě v éteru, stačí je jen chytit:-) . Přezdívka ze snu není špatný nápad :) .

7 Whirpy Whirpy | E-mail | Web | 24. července 2015 v 18:43 | Reagovat

Moc se mi to líbilo. :D Já sama taky teď hojně využívám různých TAGů...no hojně :D zatím jsem dělala dva, ale dobře se to psalo.
Jsem ráda, že jsem se něco dozvěděla i o tvé blogové minulosti, ty začátky jsme měli asi všichni podobný :D u mě ze známých z blízkého okolí adresu blogu neví nikdo, je to takový můj únik... :D jenom mamka ví, že bloguju, ale adresu ji nedávám...proč taky, že? :D

8 Bels Bels | E-mail | Web | 25. července 2015 v 10:42 | Reagovat

[1]: "Hezký blog, koukni ke mě" - to jsou snad nejhorší komentáře a ještě horší je, že já tam většinou fakt jdu mrknout, co je to za zloducha. :D

[2]: Děkuji hned nadvakrát! :3 :D

[3]: A co je na tom těžkého? :)

[4]: Klasika! :D

[7]: Ony jsou ty TAGy takové pěkné zpestření, jednou za čas, proč ne :) Ty začátky fakt bývaj podobný, i když je pravda, že tu a tam maličko závidím těm pár lidem, co začali blogovat "normálně" a bez těch podivných začátků. :D

9 fotografia fotografia | E-mail | Web | 25. července 2015 v 19:47 | Reagovat

Ahoj Bels,

rádi bychom ti oznámili, že v klubu nastaly velké změny (je důležité si přečíst článek, na který budeš mít odkaz pod položkou "Web" u našeho komentáře). Touto cestou se tě chceme zeptat, jestli máš stále zájem být členem našeho klubu. V případě, že ano, dej nám vědět do konce srpna. A to nejlépe na klubový e-mail, případně nám napiš přímo na klubový blog, třeba pod článek s přijímáním členů.

Za Fotografický klub,

Mike a Trimaliny

10 Taychi Taychi | E-mail | Web | 29. července 2015 v 21:31 | Reagovat

Někdy člověku pomůže udělat si takový soupis odpovědí, aby se sám ukotvil. A poznala jsem se možná, trochu ješitně, v první přímé řeči o končení blogu. A podívej, stále píši, protože jsou tu lidé jako ty, co mi dělají radost, přečtou-li si mé řádky.:-)

11 Bels Bels | E-mail | Web | 20. srpna 2015 v 15:18 | Reagovat

[9]: Konečně jsem se dnes dostala k blogu a reagovala jsem e-mailem - snad přišel. :)

[10]: Ano, popravdě jsi jedna z těch, kteří takové věci říkali. Ale nadále zatím bloguješ a já jsem za to ráda. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama