19/52 ~ Zkušenosti člověka posunují kupředu

12. května 2013 v 17:20 | Bels |  (ne)malé radosti
Zdravím,

taky jste se někdy zamýšleli nad tím, jak rychle dny plynou, když nás čeká něco nepříjemného, a naopak jak se dokážou protivně vléct, dyž se na něco těšíme?
Skoro mi zůstává rozum stát, když si uvědomím, jak rychle tento týden utekl. V pátek mě čekalo focení portrét v jedné firmě, kterého jsem se docela obávala. Byla to moje první zkušenost s takovýmhle stylem focení a abych řekla pravdu, moc příjemná pro mě nebyla. Nevěděla jsem, do čeho jdu a ani co se po mě bude chtít. Jen to, že mám fotit přibližně pět lidí. Nakonec jsem fotila lidi pouze tři. V bílé, nudné, poloprázdné a sterilní kanceláři. Se dvěma slečnami a panem ředitelem, který si asi myslel, že jsem Harry Potter a dokážu z oné kanceláře vyčarovat japonskou zahradu, nebo co, neboť se zdál poměrně zklamaný. (O odčarování jeho neodmyslitelného podbradku ani nemluvě.)
Možná by ale nebyl, kdyby mě člověk, kterým jsem byla tak vřele doporučována, neprezentoval jako profíka - protože to já opravdu nejsem a zjevně ani nebudu! Naštěstí tam se mnou byla ještě Taychi a přestože jen držela odraznou desku (bez které by ty fotky vážně byly úplně na nic, protože nebyli schopní dodržet ani můj požadavek volné stěny přímo naproti oknu), její přítomnost mi docela pomáhala. Minimálně jsem nebyla jediná, kdo si myslel, že pan ředitel... no nic. :)
Každopádně mi to pomohlo si uvědomit jednu věc ohledně focení, nad kterou už přemýšlím delší dobu. Tohle můj pohled na věc jen utvrdilo. Dostala jsem příležitost, využila ji, přesvědčila se. :) Ale o tom až jindy.

Týden jinak utekl... tak nějak normálně. Zbytek pátku jsem jinak trávila s Taychi u ní doma a celou sobotu s andílkem. Víc takových dnů a byla bych hned o mnoho spokojenější.

Důvody k radosti:

• Mozartovy koule :D <3
• pálivé papričky aneb co si druhý zakáže koupit, to mu koupím já
• minimalismus
• yházení plechovek od energiťáků - horší je, že teď nevím, co tam místo nich dát
• vědomí, že můžu dělat, co se mi zachce
• objednání se ke kadeřnici - konečně, něco s tou hlavou zase potřebuji udělat
• čaj a chalva
• kešu říšky v čokoládě
• vyhlédnuté krásné šatičky a punčošky :D
• láska
• mít toho spoustu ke čtení
 


Komentáře

1 es ef es ef | Web | 12. května 2013 v 17:48 | Reagovat

To chápu no, tenhle styl focení by mi asi taky vadil.

A ty nemalé radosti jsou krásné.

2 Arvari Arvari | E-mail | Web | 12. května 2013 v 20:11 | Reagovat

No jo, někdo čeká od fotek zázraky. Ale když těch zázraků dosáhnout zjevně nejde. Možná bys mohla pana ředitele do tý japonský zahrady připhotoshopovat... =D

3 Bonnie Bonnie | Web | 12. května 2013 v 22:08 | Reagovat

Gratuluju k prvnímu focení, ať už bylo jakékoli. Jak jsi sama psala, dostalas příležitost a i přesto, že sis focení neužila, třeba to byl jen první krůček k dalším a mnohem zajímavějším. :)

4 Taychi Taychi | E-mail | Web | 13. května 2013 v 0:15 | Reagovat

I tak jsi občas Harry Potter! :-D

5 bludickka bludickka | E-mail | Web | 13. května 2013 v 10:57 | Reagovat

Máš pravdu, každá zkušenost tě něčemu novému naučí a je fajn, že si tu příležitost dostala. Jen je nepříjemné, když dopředu nevíš, co od tebe vlastně čekají...

6 -M -M | E-mail | Web | 14. května 2013 v 17:19 | Reagovat

Jsem též toho názoru, že ať už je zkušenost dobrá nebo špatná - posunuje nás dál.

7 Borůvka Borůvka | E-mail | Web | 18. května 2013 v 11:13 | Reagovat

Pocit, když se na tebe někdo dívá zklamaně, je dost na nic. Každopádně, pořád je to zkušenost. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama