Červen 2012

O životě mimo blog, aneb proč tady na to dlabu

24. června 2012 v 12:00 | Bels |  zápisník
Nevím, jak tenhle článek začít, ačkoliv ještě před pár dny jsem přesně věděla, o čem chci psát. Ono člověka vždycky něco trefného napadne zrovna v tu nejméně vhodnou chvíli, proto se k tomu dostávám až teď. S odlišnou myšlenkou a vším.
Poslední dobou se toho děje trochu moc. Přes týden jsem na brigádě, vstávám ve 4 nebo v pět, doma bývám nejdřív o půl 3. Těch několik hodin tam ze mě vycucne skoro všechnu energii a tak jsem v pozdějších hodinách schopná jen ležet a dělat totálně zbytečné věci.

Před maturitou jsem si plánovala, jak pak budu mít čas a konečně budu moct dělat všechny ty věci, jako je četba, kreslení, filmy, chození ven, focení... Chodím o víkendech ven, tu a tam fotím, tu a tam přečtu pár odstavců. Ale tím vše hasne. Nestíhám a nebo se mi nechce.

Kromě práce jsem byla minulý týden na intru. To byly tři skoro dokonalé dny, jenom škoda, že pouze tři. Ale nevadí, příští týden tam totiž pojedu zas. Naposled. V pátek nejspíš bude vízo a tím skončí existence naší dokonalý školy.
Je to nesmyslné, chci tam hrozně být, vypadnout z tohoto hnízda, zapomenout na vše. A vím, že se vrátím a zase na mě vše padne, zase vše opláču, jako pokaždé, když se od tama vrátím. Tohle já ale nechci rozebírat.

Čím dál tím častěji se nacházím v Trojce. Jak jsem v Brně, mé cesty většinou končí tam. Většinou jen na kofole. Teď dva pátky za sebou i v mínus Trojce. Na karaoke. Ano, Bels zpívala. A ne, neumí to. Každopádně mě tam teď dlouho nikdo nedostane. Je hezké se sice trochu opít, uvolnit se a pokecat s pár milými osobami opačného pohlaví, co vám koupí pivo. Ale vlastně to nemá vůbec žádnej význam, když je už nikdy nepotkáte. O tom jsem taky nechtěla mluvit.

Takže jo, pokusím se to shrnout. Nenudím se. Kolem mě se pořád něco děje. Díky brigádě mám konečně trochu peníze, takže nemusím furt sedět doma a můžu vypadnout vpodstatě kam chci. O víkendu teda. Příští týden budu v Opatkách. Ten další jedu s Klér na Rock For People. Další plány nejsou, ale něco se najde. Jo a snad pomalu šetřím na zrcadlovku. A mám nový brýle, konečně.
Mám se jako na houpačce. Nedostala jsem se přes fakt, že už jsem doma. A bejvá mi kurevský smutno. Ale to nejdůležitější pořád je v mém životě a snad to tak i zůstane, takže se mi přes jakousi díru v hrudi dýchá docela dobře.

Neshrnula jsem to, takže jinak. Blog stagnuje. A asi to tak i zůstane. Není čas, není chuť, není energie, vlastně už není skoro nic. Clamor zůstane, jen se opět zpomalí. Článek vyjde, když Bels bude mít chuť. Volnej režim. Tím to asi hasne. Asi u mě začíná nějaký trapný dospělácký období nebo co. Proč jsem to teď vůbec napsala? Nevím.

Jen ještě jedna dokonalá skladba na závěr. A neříkejte mi, že jsem ujetá na divnou hudbu. Žeru to.

Trentemoller - ... Even Though You're With Another Girl

Kdy jaro se teprve dralo na svět

2. června 2012 v 10:02 | Bels |  fotografie
Oukej, další starší série, kterou nebyl čas zveřejnit. Teď, když se spíš pomalu na své místo dere léto (I když to tak při pohledu z okna nevypadá) je trochu pozdě, ale snad to nevadí. Fotky jsem fotila zase na loukách kus od našeho baráku. Možná si vzpomínáte, kdy jsem se snažila zachytit pro změnu počátky podzimu. Je to foceno na stejném místě. Zjistila jsem, že louka na podzim je daleko krásnější, rozhodně bylo víc co fotit, než u těchhle fotek. Asi jsem se rouhodla zachytit jaro poněkud brzy.