Březen 2012

Z ateliéru

30. března 2012 v 21:53 | Bels |  fotografie
Středeční dopoledne jsem strávila v aeliérech při navrhování. Většina spolužáků se poflakovala na praxích a v aťasech jsme zůstali jen já, Klér a Jozef. V navrhování se už víceméně nic neděje, většinou si každej dělá, co potřebuje či chce. Já ho strávila čtením, technickou dokumentací a focením. Co vzniklo najdete pod perexem.

Středa byl vůbec zajímavej den...

Pár zbytečných slov

27. března 2012 v 19:05 | Bels |  zápisník
Začíná na mě dolíhat to předmaturitní období, kdy nemáte skoro na nic čas a když si ho uděláte, je to většinou z toho, že už prostě nemůžete. Vidím to fakt bledě, nicméně se mě drží alespoň ten dobrej pocit, že pro to dělám maximum. I když je to stejně málo. Teď mě prosím neuklidňujte, že jsem dobrá a že to dám, protože si nevěřím a teď zrovna to není nízkým sebevědomím ;)

Jinak žiju. Nesedím pořád jen u tý pitomý matiky, tu a tam se dostanu na čerstvej vzduch, zkouknu hezkej film, skoro neustále poslouchám hudbu a snažím se být i se zlaty. Bezvadný je, když o víkendu sednu na kolo, fyzičku mám sice mizernou, ale chce to trénink, náhodou se lepšim :)

Minulý týden ve středu jsme byli se školou v Brně na pár výstavách, něco celkem stálo za shlédnutí. Ale nejlepší bylo stejně volný odpoledne na náměstí Svobody na lavičce. Jenom tak sedět a koukat a nechat svou kůži nasát trochu betakarotenu. Přímo před námi chvíli seděl chlápek, co byl celkem podobnej Ryanu Goslingovi, nebo-li "nejhezčí nos na světě". Akorát neměl tak dokonalej nos.

O víkendu jsme s mámou poprvý zkusily upéct muffiny. Kakaový s kousky čokolády. Byly trochu málo sladký a hlavně jsme je pekly jen v těch papírovejch košíčcích, protože jsme neměly formu, tak byly trochu šišatý, ale na dobrotě jim to neubralo. Už jsou dávno sežraný.

Jo, otravuju s tím úplně každýho a tady bych to měla taky napsat. V červenci asi pojedu na ROCK FOR PEOPLE! :))


Friend

23. března 2012 v 15:51 | Bels |  fotografie
Myslím, že o nejlepších lidech v mým životě to chce objemnej článek. Jednou, až budu mít dost času si rozmyslet, jak ho napsat. Ale mnohdy jsou všechna slova zbytečná, pokud jsou pouze vyřčená před mnoha lidmi. Do očí je to nejlepší.

Ale i tak. Všechno na světě bych vyměnila za dvě bytosti. Tohle patří jedné z nich. Děkuju Ti za všechno.

Ponorka

13. března 2012 v 21:38 | Bels |  zápisník
Vím, že poslední dobou sem nepřibývá skoro nic jinýho, než stěžování si na své okolí, nebo na sebe sama. Každodenní záležiti, na které je čas si zvyknout a neřešit je. Ale občas člověku vše přeroste přes hlavu, tak jako v poslední době mě. Poslední dny nesvítí slunce tak intenzivně, jak bych si přála. Naopak je protivně zataženo a prší. Občas nějaké ty paprsky zahřejí na tváři, ale to je jen přechodné období. A jen se to zhoršuje a nemyslím, že by mělo být nějak výrazně hůř.

V bodech:

• Sere mě většina lidí, kolem mě. Stává se ze mě zas ten nenávistnej tvor, co by nejradši zalezl někam do kouta a pomalu tam chcíp.
• Vlastně mě neserou jen dva lidi. Nebo jo, serou, ale ne tolik, jako ostatní, jeden skoro vůbec.
• Sere mě blížící se matura, na kterou nejsem připravená, neboť pro jeden samotnej debilní předmět nemám čas se učit do ničeho jinýho. A když je čas, není absolutně žádná energie.
• Sere mě, že jedinej inteligentní člověk, se kterým bych měla šanci mluvit o něčem jiným, než o totálních sračkách, je daleko.
• Stejně tak, že s jiným inteligentním člověkem nemám šanci si slušně pokecat, protože jsou kolem dementi, před kterýma není možno utéct.
• Sere mě ještě dalších milion věcí, díky bohu (kvůli vám) si na ně radši nevzpomínám. Tenhle blog zase začíná bejt ubohej, nicméně dokud nebudu mít po matuře, zjevně se to nezlepší.

*Enter Shikari - Destabilise