Titulek článku nesmí být prázdný. Ale co autorka, ta může být prázdná?

6. srpna 2011 v 19:44 | Bels |  zápisník
Melancholik je jeden ze čtyř druhů temperamentu: labilní introvert. Je tichý, přecitlivělý, nespolečenský, vážný, rezervovaný, pesimistický, rigidní (špatně se přizpůsobuje), úzkostlivý a plachý. Prožívá hluboce a pomalu a k věcem se velmi často vrací. V názorech a reakcích navenek je střízlivý a umírněný, ale uvnitř sebe všechno hluboce prožívá... Blá blá, aneb menší definice nikomu neublíží. Psychicky labilní. Duševně nevyrovnaná. Introvertní extrovert. Melancholik s cholerickými sklony. Páté přes deváté. Nízké sebevědomí, místy pocit méněcennosti. Prázdnota, naplnění. Záchvaty melancholie střídající se s pocitem štěstí. Jako ze sna. Chápete? Nechápete? Já taky nechápu.

Tyhle prázdniny jsou... jiný. Nejsou špatný, nejsou skvělý. Jsou jiný. Já mám krtčí syndrom. Jsem zahrabaná v pokoji, z domu vycházím jen tu a tam. Kolem mě se konají akce a mě je to fuk. Ležím v knížkách, koukám na filmy. Notebook jede od rána do noci, facebook stále otevřen, to samé ICQ. Moji internetoví přátelé den co den stoupají po pomyslné příčce. Závislák? Momentální stav, uklidňuji se. Všichni jsou daleko. Mě je dobře, vyhovuje mi to. Je mi fajn. Horní odstavec tak nevypadal, že? Jak to vysvětlit. Nejde to. Houpačka. Nahoru, dolů, nahoru, dolů... Za jeden den se toho může tolik změnit. Všimli jste si toho? Je mi krásně, směji se do polštáře, poskočím si. Změna. Otevírám si lahváče, v koutku tiše sedím, popíjím, nenávidím svět. Řvu, mlátím sebou, zatínám pěsti, až mi bělej klouby. Směji se, hezky nahlas, zpívám si. Je to možné? Jeden jediný den? A co ty další? A další, další, další...






Mám závislost na Deep Purple. Musím přinutit otce, aby nechal spravit zesilovač ke gramofonu. Musím mít v pokoji gramofon a k němu ty obrovský dvacetiletý dokonalý repráky. Musím si z nich pouštět Beatles a Paula McCartneyho. To je můj letitý sen a je tak jednoduché si ho vyplnit. Bohužel to nezáleží na mě, jak už to tak bývá.
Letos často prší. Bohuže jsem pokaždé zmokla v tu nejméně praktickou dobu. Třeba když jsem se za bouřky potřebovala dostat k zubařce. Tohle taky jen tak neskončí. Pořád a pořád mi ten jeden hloupý zub nechce zaplombovat. Pořád a pořád se v něm rýpe a ono to kurevsky bolí. Naštěstí většinou jen v té ordinaci.
Nebo pršelo, když jsem měla v Brně sraz s Loukem a Aničkou. Vlastně to nebyl takový handicap. Já a Louk jsme měli deštníky v poněkud... pohmožděném stavu. Po ztrátě nervů jsme si pořídili nové deštníky. Ale ani ty nepřežily moc dlouho. Super kvalita. Pršelo, ale přesto bylo krásně.
Ale když jsem byla na Harrym Potterovi s Lili, už nepršelo. A Nepršelo ani když jsem byla venku s Klér. Ani včera, když jsem po strašně dlouhé době měla zatraceně dobrou pizzu. A jinak pršelo. A já koukala na Vránu. A když jsem nekoukala na Vránu, poslouchala jsem soundtrack. Zatraceně dobrej soundtrack ze zatraceně dobrýho filmu.

Tolik bych toho chtěla napsat. Vyzpovídat se. Napsat konkrétní věci. Ale nejde to. Má slova tak jako tak nestojí za nic. Kdo by to četl? Já vím, lidé se rádi rýpají v druhých, takže někdo by to určitě četl. Nebo spíš Někdo. A proto nic konkrétního. Na to mám své lidi :) Ošklivá a nepřející, sarkastická a netaktní Bels.

Na volný převolný režim tohoto blogu snad nemusím poukazovat :)
 


Komentáře

1 Destinaetus Destinaetus | E-mail | Web | 6. srpna 2011 v 23:53 | Reagovat

Ten Někdo snad nejsem já :)
Definice melancholika sedí, a definice tvé osoby tu definici předtím krásně doplnuje. Z vlastní zkušenosti vím, že je možné se z těch stavů dostat, stačí si sednou, v hlavě si utřídit myšlenky a pokusit se si zahrát na psychologa se svým podvědomím. Jakmile se nějak dobereš k důvodu, proč se tak cítíš, tak se ti hned uleví. Ale tim nemyslim nějaký jednoduchý důvod, myslím podrobný popis, kdy to začalo, co to odstartovalo, proč se tě ten "spínač" dotkl, proč se tak vlastně cítíš, pokusit se to spojit s nějakou událostí. Prostě se na chvíli ponořit do éteru "Jsem blázen" a hrát si se svojí hlavou :D

2 Shadows & Illusions Shadows & Illusions | Web | 7. srpna 2011 v 17:14 | Reagovat

Nádherné fotografie a na té druhé fotce, Ti to neskonale moc sluší :))
Poslední dobou, když tady pozoruji Tvé články a začínáme se navzájem poznávat více(Jistě chápeš, co tím myslím :o)) tak mi přijde, že jsi na tom stejně jako já, tedy hůř a pořád jen hůř... Sedíš doma zavřená nikam se Ti ani nechce ačkoli bys ráda někam vypadla ale kam a s kým? S nikým, uplyne pár hodin ty stále sedíš doma a ten pocit, kdy chceš utíkat někam do centra všeho dění tě opustí a opustí tě i dnešní den a druhý den to samé a pořád a pořád, až si uvědomíš, že nežiješ... Jen sedíš doma, zahrabaná sama v sobě a vyhovuje ti to, ačkoli se za to nenávidíš... Je taky možné, že Tvé články jen nechápu a přebírám si je jak chci zrovna já, ale pokud je chápu až moc dobře... Vyvaruj se tohoto... Pak budeš strašně pohodlná a jen se budeš utápět v něčem čemu se říká melancholie a v té se opravdu dosti těžko učí plavat a nikde ani stéblo trávy, kterého by ses mohla chytnout...Je to jako tekutý písek... Celé Tě to pohltí...

3 Monča Monča | Web | 8. srpna 2011 v 15:31 | Reagovat

Moc hezké fotky.
Jednou, bylo to asi týden jsem celé dny proseděla u počítače, nějak se mi nechtělo "do světa" ale doufám že je to už natrvalo za mnou.

4 Taychi Taychi | Web | 8. srpna 2011 v 22:39 | Reagovat

Já mívám pocit jako bych najednou byla sama...zvlášt o prázdninách je to psycho

5 S. S. | Web | 9. srpna 2011 v 21:51 | Reagovat

já nevím, máme to podobně. taky sedím doma zahrabaná u televize, internetu a knížek.
a pěkné fotky:)

6 (Ne)šílená Charlotte (Ne)šílená Charlotte | Web | 10. srpna 2011 v 18:51 | Reagovat

Závislost na Deep Purple ti schvaluji.

7 L. L. | Web | 24. června 2012 v 15:58 | Reagovat

Ta poslední je nejúžasnější!

8 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 18. května 2014 v 16:00 | Reagovat

Přesně tak. Občas to cítím úplně stejně.
When the blind man cries patří mezi mé nejoblíbenější skladby, Oh my love jsi mi nyní připomněla po nějaké době, co jsem jí neposlouchala a na tu poslední mám nějak neutrální názor. Dobrý výběr hudby.
Mimochodem, sluší ti to. Jsi jedna z mála, která na fotkách vypadá přirozeně...

9 Bels Bels | E-mail | Web | 18. května 2014 v 18:23 | Reagovat

[8]: Děkuji :)
K tomu jak na těch fotkách vypadám - no, možná by sis dnes ani neřekla, že je to jedna a tatáž osoba. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama